Obrázky anglického venkova - Alex Clark

Je toho víc, co člověka napadne, když si prohlíží příjemně hladivé obrázky Alex Clark. Třeba že...

...ten anglický venkov se od toho, který známe z našich končin, zase tolik neliší? Na první pohled chybí spěch, čas plyne skoro až líně, úplně stejně, jako se kocour převaluje na zápraží na rohožce - slastně si protáhne tlapky, nahrbí velblouda, a pak moudře usoudí, že druhý bok ještě trochu toho lenošení snese. 

...děti, které vyrůstají se zvířaty, se od nich mnohému naučí. Starostlivosti, dotekům, jemnosti či naopak nutné síle, respektu k druhému. A citům. Později to bývá znát. (Tatííí, já chci žirafůůů....??...tak aspoň rybičkýýý...)

...ty obrázky samozřejmě trochu lžou. Život na vsi je přece i o tvrdé práci. A starost o domácí a hospodářská zvířata. O brzkém vstávání. O špatně nařízeném kohoutovi. O zavřené hospodě a vzdáleném obchodu. 

...ty obrázky jsou i pravdivé. Neboť to všechno, co na nich Alex zachycuje, tam přece opravdu existuje. Chce to jen udělat si čas. A - tak jako Alex - vidět.

Tak tedy Alex Clark:

   Ač se narodila v Shotley Bridge, tedy doslova na dosah dnes téměř třistatisícového Newcastelu, nikdy ji to do města netáhlo a svou krajinu života nacházela v klidu a tichu Derwentu, který jí určoval životní styl, jehož součástí se cítila a cití dodnes. Svému severovýchodu Spojeného království zůstává věrná. Zvlněná pole, zelené kopce táhnoucí se k obzoru, louky spásané ovcemi, krávami, koňmi, ptáci, ježci, včely, hlodavci... Vše, co obývá tuto majestátní krajinu, nabízí plnou náruč inspirace.

   Lásku ke zvířátkům má v žilách od mala - jak sama s nadhledem říká, její výchovu spoluobstarávala hned celá smečka labradorů. A kolik lidí může jako jednu ze svých prvních vzpomínek popisovat, jak jako tříletá sedí uprostřed kompletního potomstva jejich Missy a s úžasem pozoruje to čtyřnohé chlupaté hemžení? 

   Psí inspiraci jí dnes poskytují i mnohá další plemena, ale v tvorbě se odráží i veškeré další venkovské "obyvatelstvo" a tu a tam přijde i nějaká návštěva z blízkého lesa. 

   Její tvorba se postupně vyvíjela až k dnešnímu originálnímu, snadno rozpoznatelnému a charakteristickému projevu. Z jejích obrázků se na nás dívají tvorové někdy s výrazem uličnickým, jindy rozdováděným, většinou však dobráckým.  

   Obrázky Alex Clark jsou laskavé a i proto dnes zdobí celou řadu licencovaných výrobků. Najdete je na pohlednicích, podnosech, prostíráních, povlečeních, taškách a mnoha dalších výrobcích. 

   Máte-li chuť si udělat radost či někomu známému pořídit originální dárek, možná vás osloví jejími obrázky zdobené porcelánové hrnky. Nebo vám padnou do oka korkové podložky pod sklenice. A možná, že v kuchyni vaší známé hospodyňky již brzy bude viset bavlněná utěrka, a na ní bude smečka hafanů hladově vyhlížet, cože to v tom hrnci tak voní.

   Ať již zvolíte jakýkoli dárek, věříme, že udělá radost nejen tomu, kdo jej obdrží, ale nemenší i vám samotným. Protože je radost dostávat a je radost dávat. Věříme, že to potom budete moci říct podobně jako to cítí Alex:

   "Nikdy jsem nečekala, že moje podnikání bude jako sněhová koule. Ale není to náhoda. Baví mě to, co dělám a jsem člověk odhodlaný. Snažím se dělat to nejlepší. Miluji zvířata, která mi práci usnadňují a jsem opravdu spokojená s tím, co dělám... Jsem prostě šťastná, že jsou lidé, kteří mají z mé práce radost. Opravdu velmi šťastná."

Totéž přejeme i my vám.

( S využitím www.alexclarkart.co.uk )